|
|
Návrh synchronního stroje s permanentními magnety
Bureš, Petr ; Cipín, Radoslav (oponent) ; Vítek, Ondřej (vedoucí práce)
Vzhledem k dnešnímu trendu je šetření životním prostředím na prvním místě. V oblasti točivých elektrických strojů se tedy ve prospěch této skutečnosti projevuje snaha vytvářet stroje s co možná nejvyšší účinností, a tak synchronní stroje s permanentními magnety jakožto představitelé strojů s velmi vysokou účinností postupně nahrazují ostatní stroje v mnoha aplikacích. Synchronní stroje disponují výhodou v účinné regulaci. Tato práce se zabývá seznámením s vlastnostmi synchronních strojů s permanentními magnety a také jejich konstrukcí. Hlavním zaměřením této práce je návrh elektricky komutovaného synchronního stroje s permanentními magnety a dosažené výsledky porovnat s výsledky získanými analýzou v programu Ansys RMxprt a Maxwell. Nakonec je provedeno porovnání výsledků metod návrhu.
|
|
|
Konstrukce výukového modelu " Kulička na nosníku"
Coufal, Ondřej ; Formánek, Martin (oponent) ; Dobossy, Barnabás (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit výukový model, který bude mít využití pro budoucí studenty mechatroniky jako ukázka dynamické soustavy a její regulace. Návrh konstrukce byl inspirován konstrukcí podobného charakteru, avšak jednalo se o znatelně menší model, kdy většina potřebných komponent byla vytvořena pomocí 3D tisku. Následně bylo vytvořeno elektrické schéma zapojení a deska plošných spojů pro realizaci. Pro celý systém byla navržena kaskádní regulace, aby byla kulička schopna se dostat na požadované místo na nosníku, které je možno měnit
|
|
|
MIL simulace elektrických motorů v reálném čase
Bartík, Ondřej ; Veselý, Libor (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá implementací modelů dvou různých typů střídavých elektrických motorů v obvodu ZYNQ-7000 pro potřeby MIL simulace v reálném čase. Jedná se konkrétně o BLDC motor a asynchronní motor. V této práci je popsáno, jak byly jejich matematické modely upraveny pro potřebu implementace v obvodu ZYNQ-7000 a jak tyto modely byly v obvodu implementovány. V závěrečné části této práce jsou popsány tři různé MIL simulace s těmito motory.
|
|
|
IP core pro řízení BLDC motorů
Hráček, Marek ; Bohrn, Marek (oponent) ; Dvořák, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o vektorovém řízení synchronních BLDC a PMSM motorů pomocí FPGA. V první části je popsána základní teorie těchto motorů a jejich řízení. Následně je popsáno vektorové řízení a jeho náležitosti jako a Parkova transformace. Zbytek práce se zabývá samotným návrhem univerzálního regulátoru s nastavitelnou přesností v jazyce VHDL. Data jsou oddělena od výpočetní části, které je prováděno specializovanou aritmeticko-logickou jednotkou. V poslední části je návrh ověřen v simulátoru pomocí modelu PMSM motoru.
|
|
|
Aktuátor řídicí plochy letounu - modelování a řízení
Kolář, Bohumil ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je sestavení a řízení modelu aktuátoru, který aproximuje chování reálného aktuátoru při zátěži. Práce popisuje jednotlivé typy aktuátorů a jejich vlastnosti. Dále je popsán matematický model aktuátoru. Tento model se skládá z motoru a zátěže. Matematický model je aplikován v prostředí Simulink, kde byla navrhnuta a přidána regulační struktura. Práce popisuje i stavbu reálného aktuátoru a následně jeho testování v prostředí ControlDesk. Jednotlivé výsledky testování jsou v podobě přechodových charakteristik.
|
|
|
Kompaktní měnič pro BLDC motor
Nevřivý, Tomáš ; Červinka, Dalibor (oponent) ; Procházka, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a realizací kompaktního měniče pro bezkartáčový elektromotor o mechanickém výkonu 600 W a jmenovitém momentu 1,6 Nm. Motor je koncipován na napětí meziobvodu 300 V. Důraz je kladen především na cenu a jednoduchost. Na základě toho je měnič navržen s jednoúčelovými obvody. Silová část je řešena pomocí obvodu FSBB15CH60C. Obvod je umístěn na samostatné desce silové elektroniky. Chlazení výkonového obvodu je provedeno povrchem konstrukce bezkartáčového elektromotoru. Řízení měniče zajišťuje obvod LB11696V, který je spolu s ovládacím obvodem NE556 umístěn na samostatné desce řídicí elektroniky. Kromě řídicího algoritmu v sobě obvod LB11696V integruje i ochrany nezbytné pro spolehlivý provoz měniče. Napájení elektroniky je provedeno pomocí univerzálního step-down měniče od společnosti MYRRA.
|
|
|
Dálkově ovládaná terénní čtyřkolka
Kejzlar, Radim ; Novák, Lukáš (oponent) ; Háze, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na kompletní návrh a realizaci RC vozidla ovládaného pomocí chytrého zařízení s operačním systémem Android pomocí komunikace Bluetooth. Čtyřkolka je navrhována v souladu s požadavky interaktivní herny VUT FEKT, kam je toto vozidlo určeno. Práce se zabývá jak částí elektrickou, tak částí programovou a mechanickou. V elektrické části zahrnuje kompletní výběr a popis pohonu, realizovaného pomocí BLDC motoru a jeho regulátoru. Regulátor je ovládán pomocí řídicí jednotky ve formě mikrořadiče rodiny AVR, který zároveň zpracovává přijímaná data z komunikace Bluetooth. Součástí návrhu je také vhodný výběr akumulátoru technologie Li-Pol a jeho kapacity. V programové části je řešen vývoj aplikace pro OS Android pomocí vývojové platformy Mit App Inventor 2 a v mechanické části je rozebírán podvozek, využitý pro RC čtyřkolku a konstrukční řešení celého návrhu.
|
|
|
Metodika a zpracování měření u neznámých BLDC motorů
Holoubek, David ; Houška, Pavel (oponent) ; Singule, Vladislav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na metodiku a měření BLDC motorů. V první části je uvedeno dělení elektrických motorů, jejich konstrukce a princip činnosti. Druhou část tvoří BLDC motory a jejich přehled, použití v aplikacích a vypsání vybraných motorů z katalogu firmy Maxon Motor ag. V závěru práce je zpracována metodika a realizace měření BLDC motoru BOYANG BY92BL48-4000-2200.
|
|
|
Univerzální řídicí jednotka pro BLDC motory
Pijáček, Ondřej ; Pohl, Lukáš (oponent) ; Veselý, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem univerzální řídicí jednotky pro BLDC motor napájené z palubní sítě letadla 28 V schopné řídit motor do 10 A. Maximální výkon motoru je okolo 250 W. Důležitým předpokladem jednotky je možnost řídit různě velké motory bez nutnosti měnit zapojení desky, pouze pomocí konfiguraci v pomocné paměti jednotky. K řízení různých motorů tedy stačí jedna jednotka s jedním programem bez nutnosti jakkoli do jednotky zasahovat.
|
|
|
Modelování a simulace vektorového řízení EC motorů v prostředí Simulink
Hořava, Jan ; Szabó, István (oponent) ; Toman, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření modelu elektricky komutovaného motoru s aplikací vektorového řízení v prostředí Matlab – Simulink. Úvodní teoretická část dokumentu je věnována fyzické konstrukci EC motorů. V dalším textu jsou pak popsány nejčastější způsoby řízení, jmenovitě se jedná o skalární řízení, přímé řízení momentu a vektorové řízení. Závěr práce obsahuje popis a rozbor jednotlivých částí vytvořeného modelu konkrétního EC motoru s vektorovým řízením a vyhodnocení výsledků.
|
host ::
RSS.